Nedávno jsem se dozvěděl o moderním úlu, ze kterého nemusíte vyndávat plástve, když chcete vytočit med. Vypadá to velice zajímavě, tak jsem se rozhodl se vámi o tuto novinku podělit
Co je to vlastně Flow Hive
Flow Hive je nový druh úlu, kde místo tradičního medobraní pouze otočíte klikou a med z úlu vyteče přímo do sklenice. S tímto vynálezem přišli včelaři Stuart a jeho syn Ceder Andersonovi. V roce 2015 se jim podařilo v crowdfundingové kampani na Indiegogo vybrat rekordních 12,2 milionů dolarů za pouhé tři měsíce. Vynálezci z Austrálie přitom původně sháněli „pouhých“ 70 000 dolarů na vývoj a design prvních úlů. Následně pak produkt vyhrál celou řadu ocenění, mezi nimi i např. designové ocenění „Produkt roku 2016“.
Originální video z kampaně můžete shlednout níže.
Je to opravdu tak jednoduché a revoluční?
O úl je samozřejmě stále potřeba se starat a včely bedlivě sledovat, snažit se pochopit jejich potřeby a zejména dbát o celkovou sílu a zdraví včelstva. Vynálezci tohle ve videu vůbec neřešili, ale celou kampaň založili na jednoduchosti, ze které může snadno vyplynout, že si úl může pořídit úplně každý. Neřeší vzdělání, ani celou problematiku chovu včel. Celé včelaření zjednodušili do medobraní. To může být důvodem převážně nepřívětivých reakcí. Ale ono propagační video je jen upoutávkou na produkt, který zjednodušuje medobraní, ne celé včelaření. Sami vynálezci jsou včelaři, kteří ke včelaření přistupují zodpovědně a s tím i produkt dále nabízejí.
Se včelařením bude složité začínat vždy, protože med je vlastně jen takovou třešničkou na dortu. Hlavní je včelám porozumět a dobře se o ně postarat, jinak včelař nebude mít úspěch ani s Flow Hive, ani s tradičním úlem. Flow Hive možná usnadňuje vytáčení medu, nikoliv přežití včel a péči o jejich zdraví.
Včelaření, ať už ve Flow Hive, nebo v klasickém úlu, tak ve skutečnosti znamená mnoho chození ke včelám, jejich prohlížení a studování. Je stále nutné sledovat, jestli včelstvo nenapadl roztoč nebo jiná choroba, kontrolovat, jestli mají včely zdroj vody, dostatek potravy, včelař vkládá rámky, tvoří oddělky (nová včelstva), chrání před predátory. Na druhou stranu může také o včelstva přicházet kvůli dlouhým zimám, pesticidům, apod. Skutečné zjednodušení Flow Hive tak nastává pouze v případě samotného odebírání medu.
A co na to včely?
Vynálezci uvádí, že je systém pro včelstvo méně stresující, jelikož se nemusí vyndávat rámky a včely tak mají více klidu, jsou méně vystresované. Včely je ale stále nutné průběžně kontrolovat. Klasický úl, ale ani Flow Hive tak nejsou vhodné pro lidi, kteří se bojí včel nebo kteří chtějí med bez práce. V obou případech se jedná o včelaření, a to je především o včelkách samotných než jen o požitku z medu. Jestli tedy někdo uvažuje o včelaření, měl by se nejdříve vzdělávat o včelách. Jak se dostává med od včel do naší sklenice, by mne napadlo asi jako až ta poslední věc, kterou před zahájením včelaření zjišťovat.
Jako negativum včelího úlu Flow Hive přímo pro včely osobně vidím to, že vnitřní úl je z plastu, i když je dokola obložený dřevem. Včelky plní plastové buňky nektarem a dělají voskové zátky (víčkují) jako obvykle. Když chceme med z úlu vytočit, otočíme kličkou. Plastové buňky se tak rozdělí a med mezi buňkami vyteče. Po odtečení medu se buňky navrátí do původní polohy. Systém je to chytrý, ale včely nemají rády plast, nepotřebují ho, neznají ho a v jejich přirozeném prostředí nemá co dělat. Proto mají vosk, který si samy vytváří ve svých žlázách. Ve včelím vosku včely skladují své jídlo (nektar a pyl) a také do něj ubytují svoje děti. Vosk mění teplotu, jak včelky potřebují. Vosk je jejich prvotní obrana proti patogenům. O plastu se v tomto článku rozepisovat nebudu, jen jsem přesvědčen, že do úlu nepatří a z dlouhodobého hlediska včelám určitě neprospívá.
Možná se může zdát, že je plástev z vosku jen skladovací prostor pro náš med, ale ve včelím úlu má hned několik funkcí. Plástev ze včelího vosku má tloušťku 0,07 mm a skládá se z více než 300 různých chemických látek. Včelí vosk mimo jiné do sebe dokáže absorbovat toxiny z léčiv apod. (proto se také používá pro výrobu ušních a tělových svící). Frekvence včelího plástu je 230 – 270 Hz, je totožná s vibrací včelek a tím pádem slouží jako informační dálnice mezi včelami i když jsou na opačné straně této plástve. Flowhive místo včelího vosku pracuje s plastem, včelky dokáží rozeznat rozdíly ve složení včelího vosku, ale ne plastu. Na druhou stranu někteří včelaři prý tyto plastové kousky ovoskovávají, aby zmírnili negativní postoj včel k těmto plastům. Ovšem i v případě klasických úlu bohužel někteří včelaři, kteří chtějí ušetřit, používají plastové rámky.
Tak je to dobré, nebo ne?
Ať už s Flow Hive souhlasíte, líbí se vám možnost ušetřit čas při stáčení medu nebo se včelaření věnovat bez tradičního medobraní, nebo u vás naopak negativa převládají nad pozitivy, názor si určitě musíte udělat sami.
Podle mého názoru je v poslední době včelaření „in“ a to mě samozřejmě těší. Se včelařením tak ale můžou začínat někdy možná zbrkle lidé, kteří vidí jen výsledek z marketingové kampaně, a ne samotnou péči, nepřistupují ke včelaření s láskou ke včelám, přírodě a prostě se nedozví co vše je potřeba. A věřte, že včelstvo s nezodpovědným včelařem pravděpodobně víc jak jednu zimu nepřežije v žádném úlu.
Jestli však jednodušší možnost stáčení medu přiláká zodpovědné včelaře se skutečným zájmem o včely a jejich prospěch a s chutí učit se, kteří rozšíří naše řady, budu moc rád! Před samotným rozhodnutím, jestli včelařit, by primárně měla přijít touha poznávat včelky a pomáhat jim, ne jen pouze lačnost po medu. Zda si Flow Hive úspěšně najde své místo ve včelařství ukáže čas. Ale určitě je špatné celý vynález odsoudit jen proto, že je to něco nového. Včelaři by se měli posuzovat podle přístupu, ne podle toho, jakou technologii používají. Přiznejme si, každý včelař byl jednou v začátcích, učil se a hledal možnosti.
čerpáno z https://www.pleva.cz/news/moderni-vceli-ul-flow-hive-staci-med-z-kohoutku