Proč vlastně med krystalizuje
Krystalizace je vlastnost a ne vada medu jak se často spotřebitel domnívá. Jde o přirozený jev ovocných cukrů, které jsou obsaženy v medu ve vysoké koncentraci (glukóza a fruktóza). Děje se tak hlavně v květových medech, protože tyto medy obsahují mnohem více pylu (oproti tmavým medovicovým) od kterých krystaly mnohem snáze rostou.
Rychlost tuhnutí jednotlivých medů:
– květový jarní 1 týden až 1 měsíc
– lipový 1 až 2 měsíce
– medovicový 1 až 3 měsíce
– akátový až 1rok
Rychlost tuhnutí je spíše orientační záleží na konkrétním složení medu a ten většinou nikdy není v čisté formě (včelám neřeknete ať sbírají jenom lípu nebo řepku, berou co zrovna kvete:-)) ale obecně platí, že pokud vám med do jednoho roku nezcukernatí (u květových do půl roku) tak s ním bylo nějak manipulováno.
Jak je to často v supermarketu?
Bohužel se často stává, že člověk chodí do svého oblíbeného supermarketu a v regálu jsou vystaveny medy co nemají po půl roce ani náznak krystalizace.
Tyto medy jsou upraveny:
– přidáním sirupu (ten nekrystalizuje)
– pasterizací (byli zahřívány na moc vysokou teplotu) krystalizace se tím zastaví, ale bohužel se zničí i všechny tělu prospěšné látky
– prošli mikrofiltrací (při té se všechny pevné částice z medu odstraní a krystalizace nezapočne). Bohužel se to opět dělá za vysokých teplot a ničí se tím tělu prospěšné látky
Tyto medy už nejsou nic jiného než sladidla bez jakékoli přidané hodnoty.
Co tedy s tím?
Nu dobře tak si tedy koupím čerstvý med od včelaře, ale za 14dní je „na kamen“ a co s tím?
1) Vodní lázeň
Už o tom asi slyšel každý. Vezmu hrnec dám do něho vodu, vložím sklenici medu, dám na sporák a zapálím hořák. Důležité při této metodě je udržovat stálou teplotu okolo 45°C, aby se med nepřehřál a neponičili se tělu prospěšné látky. Pokud nemáte teploměr, takovou mimotechnickou pomůckou může být, udržovat teplotu vody na takové úrovni aby v ní člověk udržel ruku.
2) Trouba
Předem upozorním ať zapomenete na mikrovlnou troubu!
V klasické pečící troubě se med rozehřát dá. Já osobně jej takto tavím, abych mohl zákazníkům nabídnout pěkně tekutý. Do klasické pečící trouby se vejde 20sklenic, když se dobře naskládají. Trouba se spustí na nejmenší teplotu 50°C společně s větrákem, aby se teplo rovnoměrně rozprostřelo. Za 6hodin je med krásně čirý jako čerstvý. Nevýhoda tohoto způsobu je, že není vhodný pro malé množství a časová náročnost (vzduch předává teplo hůře než voda).
3) Tavná spirála
Vhodné spíše pro včelaře, který skladují med ve velkoobjemových nádobách. Na trhu jsou růžné rozměry pro různé nádoby. Jde o odporový ohřívač s termostatem, který je nastavený přímo na tavení medu. Roztavení 40kg medu v nádobě trvá přibližně 24hodin.
4) Myčka na nádobí
Taková alternativa ke které mě přivedl můj kamarád Jiří Srp. Když potřebuje roztavit sklenici medu, tak ji uzavře a dá do myčky na nádobí. Zvolí příslušný program se správnou teplotou a nechá ji tam společně s nádobím. Po mycím programu je med opět tekutý a sklenice krásně vyleštěná:-D
Pak jsou ještě nějaké další alternativy jako dát sklenici na radiátor, ale těžko se hlídá teplota. Někteří včelaři např. taví med ve starých lednicích pod žárovkou adt….
Jisté ale je, že každé zahřívání, i když šetrné medu ubližuje. Nejlepší je tedy med užívat čerstvý a nebo je tu alternativa ve formě pastovaného (šlehaného) medu. U něj se provádí řízená krystalizace mícháním a tento med už zůstane hezky roztírací více o něm na http://domaci-potraviny.cz/zajimavosti/jak-vyrobit-pastovany-med/